INSPIRATION

Každý máme v životě mnoho lidí, kteří nás různým způsobem inspirují. Sama o sobě mohu říct, že kolem mě je takových lidí spousta. Inspiraci můžeme najít počínaje rodinnými příslušníky až po slavné osobnosti. 

Tento článek slibuji už delší dobu, a proto doufám, že se mi povede ho napsat dobře. Ráda bych vám řekla o jedné konkrétní osobě v mém životě. Ze začátku jsem si říkala, že bych to mohla udělat formou rozhovoru. Načež jsem zjistila, že v tom asi nejsem úplně nejlepší.

Jedná se o mého vrstevníka, kterého znám už pár let. Je to osoba, která si šla za svými sny, v něž věřila. Rozhodla jsem se sepsat vám takovou hlavičku.  

Jméno: Lukáš Netík
Věk: 21
Rodné město: Třebíč
Povolání: hudebník
Přezdívky: Luky,Neťas, PinkFlink. 

Lukyho znám od základní školy. Už v té době to byl kluk s velkými sny a vášní pro hudbu. Když jsem se ho zeptala, jak se dostal k hudbě, tak jeho odpověď byla okamžitá a bez váhání: "K hudbě jsem přišel díky tátovi." Veškerý volný čas strávený s tátou poslouchali, co se oběma líbí. Je to prý takový sen otce a syna.

Poprvé hrál na kytaru v 11 letech, přičemž ho podporoval táta i naše třídní učitelka pí. Vlková. Luky si však myslí, že by měl být bubeník. První kapela, ve které působil, se jmenovala The Renegades. Pro Lukyho taková osudová, jak sám řekl. Díky zpěvákovi Larsovi se naučil o hudbě něco víc.

Od Lukyho jsem se i já o hudbě hodně naučila. Je to způsob, jak vyjádřit emoce. Diky němu jsem přišla i na jiné žánry.

Na základce jsme měli soutěž Třídní superstar. Bylo hezké, jak jsme se po škole sešli ve třídě přírodopisu a já zpívala za Lukyho doprovodu. Milé od něj bylo, že mě vydržel poslouchat. 

Co je však na Lukym inspirativního?  

Ať měl sen, jaký měl, šel si za ním. Pokud dobře vím, tak chtěl vždy dělat hudbu a teď ji dělá. Další inspirací je, že i přesto jak daleko to dotáhl, se ke mně vždy chová stejně. Nestal se z něj žádný arogantní člověk jen proto, že už je "jinde". Jsem opravdu ráda, že jsem ho mohla poznat, a že je pořád dobrým kamarádem. Nyní hraje s Pekařem a co opravdu na Lukym vidím, je to, jak je šťastný.

Málo kdo může říct, že si šel za svým snem. Luky je důkaz toho, že ať jsou sny sebevětší, dají se splnit. Záleží pouze na tom, jak moc si je splnit chceme, a je jasné, že bez překážek se to neobejde. Věř, běž a dokážeš. Není to nic jednoduchého, ale určitě to stojí za to. Děkuji, že mám možnost mít kolem sebe tolik lidí, kteří mě inspirují, a děkuji, že jsi jedním z nich.